Mámo na prknech stojím.
A neznamenaj svět.
Mámo ty tvý oči.
Ty chtěl bych nevidět.
Už nezbejvá žádná životní klička.
Nad hlavou houpe se mi smyčka.
Mámo jdi domů,teď se nedívej.
Jsem tvý zklamání, smutek velikej.
Mámo tys byla dobrá, hodná, víš…
Jenže tohle, tohle už nespravíš.
Mámo tvá předpověď se vyplnila.
Možná jsi mně moc málo bila.
Mámo kolikrát jsi mi řekla slova   tvrdá,
                                                 nevítaná.
Mámo já nevěděl jak je slza hořká, slaná.
Já byl tvůj kopec smoly.
Co schválně neviděl jak tě to bolí.
Nemá cenu si s tím hlavu lámat.
Mámo mně nešlo líp vychovávat.
Tak rád bych řek: Mámo rád jsem tě měl.
To bych teda lhal. Já si na tě nevzpomněl.
Tak rád bych abys tu špínu ze mě  smyla.
Mámo chyba ne v tobě, ale ve mně byla.
Stydíš se za mne.
Právem, já to všechno vím.
Mámo čas vrátit neumím.
Mámo jsem zloděj,
                  zrádce,
                  vrah.
Lidi si oddechnou až budu na marách.
Mámo jsem spodina,
                  lidskej brak.                    
Nemůžeš za to.Je to tak
Mámo měla jsi pravdu.
Život po mně chňap.
Oběsí mně.
Jsem špatnej chlap.
Umřu.Tak jak jsem žil.
S tím nic nenaděláš.
Já se tak narodil.
Mámo jdi domů.
Věř mi.
Tohle nechceš vidět.
Mámo ty mně nesmíš nenávidět.
Mámo netrap se mými hříchy
                                  a
                                  slabostmi.
Odcházíš?
Prosím tě mámo… odpusť mi.

Debatuj o tomto článku vo fórach!
(počet komentárov: 4)

1 2 3 4 5 bodov  
Báseň hodnotilo 25 ľudí, hodnotenie je 4.52/5.

apríl 2024