Thompson, P. a Cook, T.: Dragonlance, Elven Exiles 1 - Sanctuary
Elven Exiles, Volume 1
Přiznávám že knihy autorského dua Paul B. Thompson a Tonya C. Cook patří zatím k těm, pro mě, oblíbenějším z Dragonlance. Autoři, kteří mají za sebou především dvě knihy skvělé trilogie Elven Nations (Firstborn, kniha 1 a The Qualinesti, kniha 3), mě ale nyní zklamali. Na knihu jsem četl několik rozporuplných recenzí, někteří ji vychvalovali, jiní ji zatracovali. A protože se jedná o pokračování osudů elfích národů, rozhodl jsem se jí koupit na úkor druhé knihy solamnijské trilogie. Kniha pokračuje v příbězích o elfích královstvích na Krynnu a přímo navazuje na příběhy Gilthase Kanana a Kerianseray, jak je známe z předchozích knih - počínaje krátkým příběhem Gilthase Kanan v knize Second Generation, přes jeho seznámení s kaganestskou otrokyní Kerianseray - v době kdy je loutkou v rukou elfích senátorů, který ho unesli z rodné hroudy (The Puppet King) – přes opis toho, jak vystrkuje růžky, aby zjistil že elfí senátory sice dokáže přemoc, ale už nedokáže si poradit s Rytíři Takhisis a jednu z dračích vládců Beryll, a jak se v noci stává politickým vůdcem odboje spolu s Lvicí Kerian (The Lioness), aby dále došlo k tomu že oba civilizované elfí národy musí opustit své země a odejít do exilu (War of Souls Trilogy). Ani jeden z předchozích dílů tito autoři nenapsali, a to je na škodu (vlastně možná k dobru). Navázali na práci jiných a to se jim tak moc nepovedlo. Vztah Gilthase i Kerian noví autoři úplně jiným přístupem nenarušují, ovšem samotná povaha Lvice prošla obrovským posunem a musím říct k horšímu. Odpovědný válečník a vojevůdce, věrný svému vládci a manželi je zde vykreslen jako zabedněný, tvrdohlavý vzteklounek. A taková Kerian, alespoň podle předchozích knih nebyla. Autoři si také zahrávají. Jak jsem řekl, elfové opustili svá království a přešli přes půl pouště (už po druhé) aby se usadili v okolí města Khuru, kde založili stanové městečko Khurinost. Elfové vedeni Mluvčím sluncí a hvězd Gilthasem, platí za ochranu vládci Khurských chanátu tvrdou měnou. Gilthas ví, že situace je neudržitelná a snaží se najít nové útočiště pro více jak 100 000 elfů žijící ve stanech (!!!) Ve starých archivech náhodou zjistí o údolí v nedalekých horách, kam by své národy mohl přesunout. Údolí do kterého byl možná vyhoštěn jeden temný elf, údolí, kde po své proměně možná kdysi pobýval elfí bojevůdce Balif. Tedy údolí patřící elfům. A tak Gilthas odešle svoji manželku, která se právě vrátila z neúspěšného nájezdy na Silvanest. Manželka která s tímto plánem nesouhlasí. Samozřejmě proti elfímu národu intrikují všichni a to tak dovedně, že autor ve stylu Alnagovu musí většinu intrikánu před koncem první knihy zabít.
Ta knížka trpí mnoha logickými i příběhovými problémy. Za prvé se odehrává 5 let od Války duší, kde ve stanovém městě žijí již zmíněné desetitisíce elfů, a to prosím na okraji pouště u města, které má studny uvnitř. Navíc je to město, u kterého herní příručka Age of Mortals uvádí 25 000 obyvatel. Buď je chyba v číslech a editorovi ujela ruka nebo je to celé pochybné. Vzhledem k tomu že v Silvanestu je podle knihy dalších 100 000 elfích otroků, muselo by elfů být na Krynnu přes 300 000 a to se mi zdá vzhledem ke hustotě obyvatelstva jako hloupost. U Silvanostu, hlavním městě, se mluví o přibližně 20 000 obyvatelech, a kromě toho již Silvanest nemá žádné další tak veliké město. Není ani nijak hustě osídlen, takže trošku divné, že?Během jedné z důležitých událostí knihy jsou elfové obžalováni ze zločinu, který skutečně nespáchali. Obžalovali je pouštní nomádi, kteří nebyly v zničené vesnice schopni vyčíst ze stop, že to elfové neudělali (udělalo to těžké masivní zvíře, něco jako bulette), ale zato objevili v písku nedaleko stopy třech elfích koní. To je teda logika věci!Ovšem nejzávažnějším problémem, tedy kromě určitého rozporu s “realitou” Krynnu je nelogické chování postav. A to tak daleko, že někdy pochybujete, jestli to autoři myslí vážně, nebo ze srandy.
Kdyby se nejednalo o Dragonlance a pokračování elfích příběhů, tu knihu bych si nikdy nekoupil. A možná ani to že se jedná o Dragonlance by jí tentokrát nepomohlo. Bohužel kniha postrádá logiku a nepokračuje v ničem co bylo na předchozích elfích knihách to skvělé – politiku, intriky i silný příběh. Každopádně další dva díly si samozřejmě koupím, zajímalo by mě totiž jak to dopadne.
Kdybych měl hodnotit - dávám 4/10.
Partneri
