Báseň zverejnená 14.06.2009, autor: Ayaki (ugrien[zavinac]centrum.cz)
Čekám.
V bílé záplavě krajek.
Ložnicových vítězných vlajek.
Zrádná, nevěrná, zavržená.
Přesto stále tvoje žena.
Máš svá práva, čest i moc.
Ach Panebože!
Přijď mi na pomoc.
To já…
To já snad ani nebyla.
Ta žena co tě zradila.
Vášeň.
Vášeň ve mně vzklíčila.
Vášeň všechno zničila.
Já smála se šálivým lásky hrám.
Myslíc, že všechno vím a znám.
Pak přišla, rudé křídlo motýla.
Co oči mate a rozum zastírá.
Krev v žilách se mi vařila.
Ohnivý tanec tančila.
Propocené lože, plameny,horká těla.
Dostala jsem víc, než jsem kdy chtěla.
Klidně křič, láteř, dívej se vztekle.
Řetěz co mně drží, kovali v pekle.
Klidně zuř, měj si pěnu u pusy.
Odešel, rozbil mi srdce na kusy.
Miluje, slibuje, opouští tak lehce.
A já jsem ztracená.
Ani ďábel mně nechce.
Čekám.
Zlomená a poražená.
Mrcha, nevěrná žena.
Skončím v hrobě beze jména.
Pod smrkem co v zimě sténá.
Kde vítr zpívá Apolena, Apolena…