Černé praporce, černá smrt
Rozseté po poli
Vrhají svůj stín
Na srdce ztěžklá,
Která sténají nocí.
Snad jen slza
Snad jen pláč
Snad jen smrt
Všem jim vrátí naději.

Černé praporce třepotají
Křídly stínu, smrti, zoufalství.
Pod hvězdným vodopádem
Rozdupána divým stádem
Leží naděje v poli krve.
Snad jen rosa
Snad jen déšť
Snad jen květina
Jí znovu z prachu stvoří

Život na černém praporci,
Praporci jako sama smrt,
Přináší oběti křídlům stínu.
Na bitevním poli života
Smrt si daň krve bere
Snad jen paprsek
Snad jen slunce
Snad jen radost
Zaplaší stíny noci.

Až padnou černé praporce
A křídla smrti pohltí světlo
Bitevní pole k životu povstane
A slzy žalu přijme zem,
Krev se změní v louku,
Kde jen květina
Kde jen láska
Budou moci kvést.