Jak to vidím já, aneb První Open Gaming
Jak to vidím já, aneb První Open Gaming očima vrchního Dungeon Mastera.
Říká se že je něco, cokoliv, lepší než drátem do oka. Přesněji se tedy říká, že i dostat drátem do oka je lepší než dostat rezavým drátem do oka.
Tak nějak jsem se uklidňoval, když jsme s Wyrmem frčeli po magistrále z pražských Kobylis k Florenci, kde se nachází herna Černý Rytíř. Naplánovali jsme si všechno, dokázali jsme dokonce i připravit mapy, NPC postavy, dodatečné náměty kdyby se ti parchanti hráči hned nechytli. A stejně jsem byl nervózní.
Co když to bude děsnej propadák? Může se stát cokoliv - někdo z nás poplete postavy, příběh nebo zápletku, družina se nedokáže dát dohromady a budeme ji muset provést dějem jako dvě nezávislé skupiny.. to všechno se přede mnou odehrávalo jako nejhorší noční můra. A do toho ještě přišla Dalcorova SMS: "Kde jste?"
Přiřítili jsme se do herny a vyložili nejnutnější vybavení (reprobedny, notebooky, Wyrmovu nepostradatelnou Tašku Univerzálního Pohlcení*). Tam na nás už čekali bratři Dalcorovi, tedy Dalcor Dalcor a Dalcor brácha Dalcora. Ti převzali hlídku nad vybavením zatímco já a Wyrm jsme se vydali se na nákup zásob na celý den. Nebudu říkat co jsem si nakoupil, protože tohle budou číst i lidé mladiství a já je nechci navádět ani k pití ani ke kouření.
Ještě rychle jsme prošli celý scénář se zápletkou, rozestavěli stoly do vhodné pozice (tvar "T" se nakonec ukázal jako dokonalý), rozložili všechny podklady, poznámky a mapy které jsem ještě předchozího večera tisknul a na poslední chvíli nás napadlo že bychom mohli ještě vytisknout pár připravených postav pro hráče. Jak již Dalcor (Dalcor Dalcor, nikoliv Dalcor brácha, aby bylo jasno) poznamenal, technické zařízení s námi nespolupracovalo. Takže po mnoha pokusech jsme tiskárnu vrátili personálu prodejny a doufali jsme že to není nějaké znamení.
Naštěstí nebylo. Hra se rozjela, i přes trochu rozpačitý začátek, velmi dobře. Dalcor nekompromisně přednesl základní pravidla na kterých jsme se dohodli a já mezitím rozdýchal ten pocit z neznámého prostředí a celé řady neznámých tváří. Poprvé jsem tam viděl některé lidi se kterými se znám z netu - Alnag a Raist, například. V průběhu dne se okolo mihnul i Ronaldin, ale hned zase zmizel a ani nám nedal možnost se s ním pozdravit. Inu, třeba příště.
Družina jménem Sebranka projevila nezlomnou vytrvalost, když se v průběhu dne opakovaně vracela k hostinci s nočním provozem, kdyby náhodou otevřeli dřív. Nakonec se ale odhodlala k činu a po dvoudenním pobytu ve vesnici Podostroží se hrdinové vydali splnit svůj první úkol.
Nebudu rozebírat celou hru do detailů, napadá mě jen, že příště budeme muset trochu přitvrdit. Zombie ani ghůl se neukázali jako nějaká velká překážka a Sebranka si s nimi - podle mého názoru, coby zlého a zabijáckého DMa - velmi rychle poradila. Nevadí, hoši, nevadí.. už teď se připravuji na příště a ďábelsky se pochechtávám.
Interakce mezi postavami byla skvělá. Vzduchem létaly obvyklé jedovaté hlášky mezi elfy a trpaslíky, kteří se spojili jen v případě že čelili nějaké třetí straně. Interakce mezi DMy byla možná o trochu slabší, ale sehráli jsme se poměrně rychle a byli jsme schopni předvést dialog sousedů v hospodě stejně jako kulhající zombii servírky, která strašidelně šeptala jakési ďábelské jméno v nějakém dávno zapovězeném jazyce. Pro ty z vás, kteří jsou zvědaví jak veverky v zimě prozradím, že to jméno znělo tak trochu jako "Annun", což ale mohla být podobnost čistě jen náhodná (toto si niekto vypije - Annun, hrozivo).
Kámen úrazu byly souboje. Ačkoliv jsme byli tři DMové, odehrávání soubojů se stalo mým osobním úkolem takže je pochopitelné že se to trochu protáhlo. Odbavit sedm hráčů (a možno si to už vypil - Annun, dvojzmyselne sa pochechtávajúc) a přitom vymyslet co s ghůlem, kterého trpaslíkův útok kladivem zaklínil pod svažující se schody - to není žádný med. Ale i na to už máme vymyšlenou taktiku a příští hra bude podstatně lepší a rychlejší.
Abych nezapomněl - tento týden jsme rozeslali email, obsahující newsletter z naší kampaně. V něm jsme požádali hráče o vyjádření, případně o kritiku nebo náměty. Zatím přišly jen pozitivní reakce, takže se zdá že se náš experiment vydařil. Rozhodně budeme pokračovat a budeme lepší a lepší, až budeme nejlepší na celém světě. :) Budeme znát všechna pravidla nazpaměť a Wyrm už nebude muset nic hledat v příručkách. Budeme absolutně bezchybní a všichni nás budou mít rádi.
Tedy, snad. Hmmm.. počkejte, musím si ověřit jaké DC by to bylo... Wyrme, Wyrme...?
---
* pozn. Taška Univerzálního Pohlcení: Intermediate Magic Artifact. Její základní funkcí je schopnost do sebe vměstnat cokoliv, od malého chlebíčku s petrželkou až po plně naložený nákladní vůz a přitom vypadat stejně poloprázdně. V tomto případě obsahovala velké množství CDček, notebook, napájecí kabely k notebooku, asi čtyři příručky bez kterých se DM neobejde (obzvláště ten Monster Manuál, který má zvláštní záložku u písmena D: démoni, draci, demilichové, drójové) a velké množství blíže nespecifikovaného haraburdí, které jsem si z obav o své duševní zdraví netroufl blíže zkoumat.
Partneri
